Pracovní pohovor. Okamžik pravdy, kdy máte jen pár desítek minut na to, abyste personalistu přesvědčili, že právě vy jste ten pravý kandidát. Většina uchazečů se soustředí primárně na to, co řekne – na perfektní odpovědi, výčet zkušeností a bezchybnou znalost oboru. Zapomínají však na nepsanou pravdu, která říká, že až 55 % komunikace tvoří neverbální složka. Vaše tělo mluví dříve a často i upřímněji než vaše slova.
První dojem se utváří během prvních několika vteřin, kdy vstoupíte do místnosti. V tu chvíli už personalista vnímá signály, které mu dáváte, a formuje si úsudek. Řeč těla může být vaším největším spojencem, ale i zrádcem. Pojďme se podívat na klíčové aspekty neverbální komunikace, které rozhodují o vašem úspěchu.
1. Vstup a první dojem: Síla okamžiku
Ještě než usednete, probíhá úvodní scéna, která nastavuje tón celého pohovoru.
A. Podání ruky: Pevnost a sebevědomí
- Pevný stisk, ne drtič: Podání ruky by mělo být pevné, krátké a sebevědomé. Příliš slabý stisk („leklá ryba“) signalizuje nejistotu a nedostatek vnitřní síly. Příliš silný stisk zase může působit agresivně nebo arogantně.
- Oční kontakt a úsměv: Při podání ruky navažte přímý, soustředěný oční kontakt a doplňte jej upřímným úsměvem. Ukazujete tak otevřenost, přátelskost a odhodlání.
B. Držení těla a chůze
- Vzpřímený postoj: Od okamžiku vstupu do budovy si hlídejte vzpřímený postoj. Ramena dozadu, hlava vzpřímená. To signalizuje zdravé sebevědomí, připravenost a zájem. Hrbící se postoj naopak vyjadřuje nezájem, nedostatek energie nebo submisivitu.
- Klidná chůze: Snažte se o klidný a cílevědomý krok. Zmatené nebo přehnaně rychlé pohyby prozrazují nervozitu.
2. Sezení a postoj: Projev angažovanosti
Způsob, jakým se usadíte a držíte tělo během rozhovoru, je klíčový pro vnímání vaší osobnosti a motivace.
A. Pozice na židli
- Pohodlně, ale ne ležérně: Usaďte se na celou plochu židle (nejen na krajíčku, což značí napětí a nejistotu) a opřete se, pokud je to přirozené. Mírné, nevtíravé opření signalizuje klid a kontrolu nad situací.
- Mírný náklon vpřed: Jemné naklonění trupu mírně vpřed (bez narušení osobního prostoru personalisty) je silným signálem zájem a angažovanosti. Naznačuje, že aktivně nasloucháte a jste do hovoru vtaženi.
- Nekřižte končetiny: Zkřížené paže nebo nohy jsou klasickým obranným postojem, který může být interpretován jako uzavřenost, nesouhlas nebo neochota ke spolupráci. Snažte se mít ruce volně položené na opěrkách, stehnech nebo na stole (pokud je to vhodné) a nohy na zemi, rovnoběžně nebo mírně zkřížené u kotníků.
B. Ruce: Zrádci nervozity
Ruce bývají největšími zrádci nervozity a vnitřního napětí.
- Vyhněte se „nervózním gestům“: Klepání prsty, hraní si s propiskou, dotýkání se obličeje (zejména nosu, uší – často spojováno s neupřímností), vrtění na židli nebo třes nohou. To vše jsou jasné projevy stresu.
- Otevřené dlaně: Občasné použití gest, při kterých jsou dlaně mírně otevřené, působí vstřícně, upřímně a důvěryhodně. Udržujte gesta úsporná a kontrolovaná. Přehnaná, rozmáchlá gestikulace může působit rušivě nebo naznačovat snahu odvést pozornost.
3. Oční kontakt a mimika: Zrcadlo duše
Oči a tvář jsou nejexpresivnějšími prvky řeči těla.
A. Soustředěný oční kontakt
- Základ důvěry: Udržujte přiměřený a soustředěný oční kontakt. Je to základ neverbální komunikace, který signalizuje sebedůvěru, upřímnost a aktivní naslouchání.
- Nehypnotizujte: Nepřetržité upřené zírání by bylo nepříjemné a mohlo by působit agresivně či přidrzle. Přirozeně občas odvraťte pohled, například pro zamyšlení nebo při psaní poznámek.
- Panelový pohovor: Pokud sedíte před více lidmi, střídejte oční kontakt se všemi přítomnými, i když mluvíte k jednomu z nich. Ukážete tak respekt ke všem členům týmu. Vyhýbání se pohledu naopak naznačuje nezájem, nejistotu nebo skrývání informací.
B. Mimika a úsměv
- Příjemný výraz: Udržujte mírně uvolněný a příjemný výraz. Lehký, upřímný úsměv na začátku a na konci rozhovoru, a sem tam i v průběhu, vytváří vřelou a sympatickou atmosféru.
- Aktivní naslouchání: Přikyvování hlavou během řeči personalisty dává najevo, že aktivně nasloucháte, rozumíte a projevujete zájem. Dbejte však na přirozenost, aby gesto nepůsobilo přehnaně.
4. Hlas a tón: Poselství intonace
Ačkoliv technicky nepatří k „řeči těla,“ je tón a tempo hlasu zásadní složkou neverbálního projevu (38 % komunikace).
- Jasnost a přiměřená hlasitost: Mluvte zřetelně, s dostatečnou hlasitostí. Příliš tichý hlas může vyjadřovat plachost a nejistotu.
- Tempo a modulace: Mluvte přiměřeným tempem. Příliš rychlá řeč signalizuje nervozitu a spěch. Používejte modulaci hlasu (změny intonace) k zdůraznění důležitých bodů – monotónní hlas unavuje a nudí.
- Výplňová slova: Vyvarujte se nadměrnému používání výplňových slov (jako „ehm,“ „prostě,“ „že jo“). Vypovídají o nedostatečné přípravě nebo neschopnosti ovládat řeč.
Autenticita nad kontrolou
Řeč těla je mocný nástroj, který může zesílit vaše slova nebo je zcela popřít. Je však důležité si uvědomit, že cílem není naučit se roboticky předvádět „správná“ gesta, ale dostat se do stavu vnitřního klidu a sebedůvěry, ze kterého správná řeč těla vyplyne přirozeně.
- Příprava pomáhá: Čím lépe jste připraveni po věcné stránce, tím méně stresu budete pociťovat a tím klidnější a sebevědomější budou vaše neverbální projevy.
- Trénujte a pozorujte: Požádejte přátele, aby s vámi pohovor trénovali a upozornili vás na vaše zlozvyky (třes nohou, křížení rukou).
- Klíčová je pohoda: Snažte se být uvolnění a autentičtí. Personalista ocení spíše upřímné, i mírně nervózní vystupování, než strojený a umělý „herecký výkon.“
Využijte řeč těla k tomu, abyste potvrdili svá slova. Ukažte, že jste nejen kvalifikovaní, ale také angažovaní, otevření a sebevědomí – dříve, než stačíte říci „Dobrý den.“
